Category: Organizace armády

Starověk

Vývoj jezdectva na konci antiky

Příběh válečného koně, 3. díl

V pozdní antice kůň naplno dominoval bitevnímu poli, a to jak na straně Římanů, tak barbarských kmenů, ale i Sasánovců na východní hranici impéria. Jízda se navíc začala více diverzifikovat ve svém vybavení i v úkolech

Číst více »
Raný Novověk

Kozácký stát a Chmelnického povstání, 1648

„Svobodný“ lid v boji za Okrajinu

Už v 17. století museli kozáci i chudí Ukrajinci bojovat o svou svobodu. Kozáci rádi plenili u svých sousedů, až je Polsko získalo do svých služeb. Oni však povstali proti útlaku polských šlechticů. Sotva si však poradili s jednou velmocí upadli do područí druhé – ruského carství

Číst více »
Starověk

Markomanské války, 2. století

Císařova tvrdá odveta

Podíváme se na důležitý vojenský konflikt, který utvářel dějiny středního Podunají v druhé polovině 2. století našeho letopočtu. Na jedné straně dunajské hranice (Limes Romanus) se rozkládala Římská říše, na severním břehu pak rozlehlá Germánie. Antické impérium chtělo samozřejmě expandovat a šířit svou civilizaci mezi barbary, zároveň však Římané sami měli vážné obavy z útoku germánských válečníků přes Dunaj hlídaný dobře vycvičenými legiemi

Číst více »
Alexandr Veliký na mozaice z Pompejí
Starověk

Vývoj jezdectva na počátku antiky

Příběh válečného koně, 2. díl

Nic nezasévalo v době před narozením Krista do srdcí bojujících mužů větší strach než několikasetkilové monstrum valící se velkou rychlostí s jezdcem vybaveným kopím, mečem nebo lukem. V minulém díle jsme divokého koně zkrotili a pomalu začali uzpůsobovat k zrychlení přesunů vojenských družin (3500–2000 př. n. l.), aby se z něj o několik století později stala ultimátní bojová jednotka – válečný vůz operující především ve východoasijských stepích a blízkovýchodních rovinách

Číst více »
Zemská hotovost v českém stavovském povstání
Raný Novověk

Zemská hotovost a české stavovské povstání (1618–1620)

Špatně placení odvedenci

Když 23. května 1618 vyhodila skupina vzbouřenců z oken Pražského hradu Slavatu a Martinice, začala třicetiletá válka. Rebelové z řad české stavovské opozice začali záhy najímat armádu a zbrojit. Vedle převládajícího typu vojáků, kterými byli profesionální žoldnéři, se tehdy naposledy masově využila i česká zemská hotovost. To znamenalo povolat vojáky z domácích zdrojů (od šlechticů a měst). Jakou roli hráli tito muži ve stavovské armádě?

Číst více »
Podcast

Vojenská dobrodružství, bitvy a tažení Karla IV.

Otec vlasti rytířem a vojevůdcem

Už ve své době měl pověst mírového vládce, který řeší spory raději diplomaticky než vojensky. Tak se vžila představa silné osobnosti s odporem k válkám. Jenže tenhle obraz sebe samého tak trochu propagandisticky šířil sám Karel IV.  Ve skutečnosti to byl středověký panovník s rytířskou výchovou, který neváhal vytáhnout do boje, když to bylo potřeba. O jeho vojsku, velitelských schopnostech i taženích jsme si povídali s Tomášem Strakou, jedním ze zakladatelů spolku Doba Karlova

Číst více »
Středověk

Vojsko a obrana českých měst v podzimu středověku (15. století)

Městská hotovost jako nástroj i zbraň

Ke konci středověku byla města nejen jevištěm pro velké události, nositelem kultury a hospodářským střediskem, ale i vojenským činitelem. S každou kritickou událostí se města musela stávat aktivnější ve vlastní obraně. Jak tato obrana fungovala? Šlo pouze o pasivní prvky nebo museli aktivně přispívat i obyvatelé? Zapojovala se města do války i mimo své hradby?

Číst více »
Starověk

Počátky jezdectva

Příběh válečného koně, 1. díl

Objevte s námi počátek a vzestup téměř neuvěřitelného příběhu válečného koně, který trval několik tisíc let. Máloco v dějinách má tak skromné a pozvolné začátky, jako je domestikace koně a jeho následné masivní využití v mnoha aspektech lidské činnosti. Koně nejprve tahali náklad, potom válečné vozy, až si nakonec stateční bojovníci osedlali jejich hřbet a získali převahu výšky i rychlosti nad obyčejnými pěšáky

Číst více »
Raný Novověk

Náboženské války, Bitva u Dreux, 19. prosince 1562

Francouzi v boji za víru i za žold

Druhá polovina 16. století se zapsala do dějin Francie sérií konfliktů zaštiťujících se vírou. Proti sobě stáli katolíci a protestanští hugenoti. Přestože první z válek trvala necelý rok, přinesla jednu z nejkrvavějších bitev na francouzském území v 16. století. Střet u Dreux byl pozoruhodný i tím, že vojevůdci obou stran nepatřili k nejschopnějším, udělali dost chyb a během bitvy oba upadli do zajetí

Číst více »
Podcast

Rozhovory Válečníků o husitském válečnictví

Vozy a děla kališnických vojsk

V třetím podcastu jsme se zaměřili na vojensky jedno z nejúspěšnějších období českých dějin. Nejen díky mohutné propagandě minulých režimů panuje kolem husitů spousta nejasností a mnohé z nich se týkají i válečnictví. Proč se právě vozová hradba stala symbolem úspěchů kalicha, když spoustu bitev vyhráli husité i bez vozů? Jak důležité pro ně byla děla a ruční palné zbraně? Proč tvořili páteř polnich vojsk pěšáci a jakou roli tam hrála jízda?

Číst více »

Přihlášení