Bez civilního doprovodu armády zvaného trén se od pradávna vojska neobešla. Dnes navíc skvěle dokresluje kulisy každé reenactorské akce, pokud ho však pořadatelé přivítají
Panská bitva je v Čechách známá jako legendární akce určená pouze reenactorům, kteří si v jejím rámci mohou zažít všechny strasti i slasti válečného tažení. Letos se opět vydařila po všech stránkách a o silné zážitky na ní nebylo nouze
Závod zvaný Minuteman se koná poslední ledový víkend. Účastníci si prověří, zda zvládnou v nehostinných podmínkách s historickým vybavením (podle zvoleného období) ujít mnoho kilometrů, strávit noc venku a přitom plnit řadu dovednostních úkolů
O tom, jaké to je cestovat po Evropě, bojovat a obchodovat na nejrůznějších reenactorských akcích, vypráví v rozhovoru pro Válečníky starých časů jarl skupiny Midgard, který je na české reenactorské scéně známý jako Dagfari. Postupem času se pro něj koníček stal obživou, která se neoddělitelně skloubí s jeho životním stylem, jenž mu přinesl spoustu zajímavých životních zážitků a příležitostí
Ohledně střetu u Malešova, při kterém Jan Žižka v roce 1424 coby slepý kmet na sklonku života drtivě porazil Svatohavelskou alianci, panuje mnoho nepotvrzených domněnek a spekulací. Stále ještě s naprostou určitostí nevíme, kde se bitva odehrála a v podstatě ani přesně jak… Známe ale příčiny, které k ní vedly a její důsledky. Oboje má společný leitmotiv a to nezpochybnitelnou ukázku Žižkova vojenského génia.
Reenactor a výrobce mnoha historických replik hovoří o tom, čím jsou specifické akce období prusko-rakouské války, která proběhla v roce 1866. Představí také svoji firmu Tichý-manufacture produkující výrobky, které jsou pro řadu reenactorů symbolem kvality a historické věrohodnosti. Vypráví také o tom, jak se vyrovnával s dobou covidu a co pro něj a jeho rodinu znamenala
Ačkoliv je reenactment u nás stále ještě převážně mužskou zábavou (zejména pro mladší historická období), své místo v něm mají i ženy. V tomto článku se zaměříme na jejich role v rámci tohoto koníčku. Někdy je na reenactorských akcích obtížné obhájit „dobové“ zasazení žen a stále se také setkávají s řadou předsudků či komplikací spojených s jejich plnohodnotným zapojením do některých projektů. Jaké jsou jejich nejčastěji ztvárňované role a jaké problémy se s nimi pojí?
Dokážete si představit ženy-válečnice bojující pod praporem se znamením kalicha? Ženy byly od nepaměti především opatrovnicemi domácího krbu a vychovatelkami dětí. Aktivní zapojení do vojenských operací jim v podstatě až do 20. století nepříslušelo. To však neznamená, že bychom v historii nenašli i jisté výjimky, kdy toto tvrzení neplatilo. Jednou z nich byl počátek husitských válek, tedy období, které bývá někdy oprávněně nazýváno dobou vymknutou z kloubů
Reenactment se v posledních letech stal v České republice velice oblíbeným a rozšířeným koníčkem, v jehož rámci vznikla celá řada zajímavých projektů, zabývajících se různými historickými epochami. V článku si nejprve vysvětlíme, jaký je rozdíl mezi nimi a SHŠ, tedy skupinami historického šermu a potom v příloze Reenactorské spolky pod lupou představíme některé z těch, které se zaměřují na období vrcholného a pozdního středověku
První dojem při pohledu na vojáka, rytíře, markytánku či jiného účastníka historické rekonstrukce obvykle vytváří šaty. I když může v rámci bojové ukázky většinu oblečení zakrýt zbroj, jsou střih a látka většinou nejvýraznějšími prvky. Zaměříme se na několik zásadních bodů, které je dobré znát při pořizování oděvu pro potřeby reenactmentu či living history
