Proč se Italové báli českých bojovníků?
Rozhovory Válečníků #5
Úvod
Král Vladislav II. se roku 1158 vypravil s českým vojskem k Milánu, aby tam podpořil římského císaře Fridricha I. Barbarossu. Během tažení zažil Vladislav i jeho muži mnohá dobrodružství, při nichž prokázali odvahu, chytrost i své bojové schopnosti. Jak významná byla účast Čechů pro císaře, když za ni udělil Vladislavovi královskou korunu? Čím bylo specifické válečné umění Čechů ve srovnání se západoevropskými rytíři 12. století?
Námět pro náš pátý podcast vzešel z jedné obsáhlé diskuze na Facebooku, kde jsem sdílel rozhovor o husitském válečnictví s provokativním dotazem, zda se možná nejedná o jediné období slávy českého vojenství v celé historii. Zvedla se samozřejmě vlna reakcí, v nichž lidé upozorňovali na vítězství Jana Lucemburského, Přemysla Otakara II. či československých legionářů ve 20. století.
Nicméně nejzajímavější a argumentačně nejvýživnější (alespoň podle mne) byla diskuze s Wothanem (vlastní jméno Ladislav Tomič), známým šermířem a tvůrcem projektu Curia Vitkov, o významu české výpravy k Milánu roku 1158, kde Češi podpořili císaře v jeho dlouhodobém boji proti vzpurným italským městům. Oponoval jsem především tím, že Češi se tam proslavili zejména mírou svého krutého plenění a spížování, zatímco další hrdinské skutky jsou vyzdvihovány především českým kanovníkem Vincenciem, který samozřejmě chce především oslavit činy svého vládce.
Přesto je zjevné, že Češi zanechali při italském tažení výrazné stopy v historii, takže jsem se rozhodl probrat toto téma právě s Wothanem. Dotkli jsme se přitom nejen samotné výpravy k Milánu, ale celkově českého válečnictví ve 12. století a jeho srovnání se západní Evropou.
Kdo je Ladislav Wothan Tomič (*1975)
Od malička měl vztah k historii a šermu, ale dostal se k němu až po vojně, tedy roku 1996. Aktuálně se věnuje nejvíce historickému vojenství v antice (starověký Řím) a raném středověku s občasným „výletem“ do jiných období ať už jako válečník nebo řemeslník. Nejvíce ho můžete vidět na akcích pořádaných spolky Curia Vitkov nebo Legio X. GPF – buď v archeoskanzenu Curia Vitkov (v květnu bývá Antický festival Gladius a v červenci Dobývání), případně na místech kam zvou Wothana i se členy některé z jeho skupin, aby oživili hrady či slavnosti vojenstvím, případně řemesly.
Otázky pro Wothana
- Chronologické a terminologické upřesnění: Je 12. století už vrcholný středověk, nebo v Čechách ještě panují poměry raného středověku? Víme, že na západě se počítá vrcholný středověk (rytířská doba a gotika) zhruba od 1. křížové výpravy, u nás spíš až od 13. století… je to tak správně?
- Kdo vlastně byl Vladislav II. jako osobnost? Jaké měl charisma, jaký byl vojevůdce a jak si vydobyl své postavení knížete a posléze druhého českého krále?
- Křížová výprava 1147 a česká účast na ní. Proč víme tak málo a co si vůbec můžeme domyslet?
- Účast české družiny Vladislava II. na tažení do Milána. O co šlo a co jsme tam všechno prokázali? Není glorifikace, kterou nám podává Vincentius trochu záměrně přehnaná? Máme ji potvrzenou i z jiných pramenů? Pohled německé (západní) literatury vs. český pohled. Proč západní historické knihy zmiňují Čechy spíš okrajově? Jak nahlížet na rabování českých jednotek? Proslavili se čeští bojovníci i nějakou bojovou taktikou nebo vynikali spíše srdnatou odvahou?
Perlička: Pověst o opékání nemluvňátek vyrobených z těsta. Odkud ji známe a může se zakládat na pravdě?
- Srovnání západního rytíře a českého bojovníka 12. století. Jaký byl rozdíl v mentálním nastavení (význam rytířského kodexu), ve způsobu boje a vybavení?
Podrobnější informace o projektu Curia Vitkov, jehož je Wothan hlavním tvůrcem i tváří, najdete zde
