Navigace v článku:

Jak se šermovalo ve středověku

Rozhovory Válečníků #7

Úvod

Spousta skupin historického šermu se tváří, že předvádějí „pravý“ středověký souboj, nejen s replikami dobového vybavení, ale také způsobem, jakým se tehdy bojovalo. Jenže co dnes vlastně můžeme vědět o skutečné podobě střetů před více než půl tisíciletím? V kronikách či pamětech bývají jen stručné záznamy, takže téměř jediným pramenem jsou šermířské knihy – takzvané fechtbuchy. Ale prozradí nám komentované obrazy dostatek o šermířském umění? A byl souboj z „učebnice“ stejný jako boj o život v bitvě či v hospodské rvačce?

O středověkých šermířských knihách jsem si povídal s Ondrou Vodičkou, který se v Akademii věd věnuje mimo jiné i studiu různých soubojových příruček, a s Vojtěchem Půlpánem, který je lektorem ve sdružení Lamprecht, kde v praxi vyučuje šermířské umění načtené právě z pramenů 14. a 15. století.

Znamená to, že Ondra je spíše teoretik, zatímco Vojta převádí psaný text i iluminace do praxe, ale ve skutečnosti se oba věnují studiu pramenů a oba také v praxi šermují podle středověké německé školy. Z toho vyplývá, že naše diskuse se vlastně celou dobu točila kolem otázky, jak tehdejší šerm vypadal? Nakolik věrně se dá v dnešních podmínkách napodobit?

Ukázkové ilustrace z německých fechtbuchů i český překlad komentářů k nim naleznete v přílohách pod Lupou.

Techniky šermu kosou podle P. H. Maira z Opus Amplissimum de Arte Athletica vydaného roku 1548
Techniky šermu kosou podle P. H. Maira z Opus Amplissimum de Arte Athletica vydaného roku 1548
Audio
Video

Sledujte náš Youtube kanál!

Omluvte prosím sníženou kvalitu zvuku na některých místech na straně respondentů.

Šerm v bitvách, pouličních bitkách i na turnajích

Konkrétněji jsme se s Ondrou Vodičkou a Vojtou Půlpánem bavili o těchto tématech:

Techniky boje dýkou a zápasu ve zbroji na koni z fechtbuchu Goliath vydaného mezi lety 1510 a 1520
Techniky boje dýkou a zápasu ve zbroji na koni z fechtbuchu Goliath vydaného mezi lety 1510 a 1520
  1. Co dnes víme o šermu a vůbec bojových technikách ze středověku. Odkud můžeme čerpat informace?
  2. Stručná definice fechtbuchů. Jak se dají tyto šermířské knihy (zápasové příručky) třídit (podle chronologie nebo typu)?
  3. Nakolik fechtbuchy odrážejí skutečnou podobu tehdejšího šermu? Kdo je vytvářel a podle čeho (vlastních ci cizích zkušeností)? Kdo je systematizoval a jak moc se podle nich šermíři řídili? Jak fungovaly tehdejší „školy šermu“?
  4. MIstr Lichtenauer a jeho vymezení ve středověku. Čím byl natolik významný, že se mluví o Lichtenaurově linii šermu, zatímco všechny ostatní jsou vlastně označované jako nelichtenaureovské techniky?
  5. Nejznámější fechtbuchy středověku, případně renesance (Tallhofer, Mair, kodex Wallerstein a další)?
  6. Aplikace zjištěných bojových technik do „praktické“ podoby v moderní rekonstrukci historického šermu. Kolik si toho musíme domýšlet?
  7. Jak se dá nasimulovat reálná bojová technika se zbraní, když si nechceme navzájem ublížit? Nakolik jsou souboje historických skupin věrné a věrohodné. Dá se rozdělit šerm na scénický (jako show) a realistický? Jaké jiné druhy šermu můžeme rozlišit?
  8. Co byste doporučili šermířům, kteří se chtějí historicky věrné techniky naučit. Jak mají začít a podle čeho postupovat?
Kdo je Mgr. Ondřej Vodička, PhD. (* 1986)

Vědecký pracovník rukopisného oddělení Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Jeho výzkum se zaměřuje na dějiny pozdního středověku, zejména transformaci církevních struktur a každodennost v období husitské revoluce, a dále také na pragmatickou rukopisnou produkci 15. století, kam patří právě i soubojové příručky. Praktický vhled do zkoumané problematiky získal mnohaletým studiem asijských i evropských úpolových stylů (zejm. škola Digladior).

Kdo je Vojtěch Půlpán (* 1977)

Má více než dvě desetiletí zkušeností z oblasti rekonstrukčního a scénického šermu, i z jiných bojových umění. Je členem scénické skupiny „Berounští měšťané“, reeneactorského sdružení „Ogari Pogoni“, zakládajícím (byť momentálně neaktivním) členem spolku „Ringen Club Praha“ a spolupořadatelem veletrhu šermu a historie „RepliCon“.

Momentálně lektorem sdružení Lamprecht, které se věnuje studiu šermu podle mistrů z okruhu tzv. německé školy s důrazem na Liechtenauerovu linii podle pramenů ze 14. a 15. století. Pokud je třeba, uchyluje se doplňkově i k technikám a postupům mladším, případně i z jiných kulturních okruhů.

Hlavním těžištěm je boj beze zbroje s dlouhým mečem, tzv. blossfechten.

Pokud umíte anglicky a chcete se rozšířit obzory o historickém šermu, podívejte se internetovou encyklopedii Wiktenauer vytvořenou jako informační portále o HEMA – Historical European Martial Arts. www.wiktenauer.com

Překlad rukopisu o duelech v češtině

Úryvek s citací z kodexu v článku pochází z autorovy publikace:

Vodička, Ondřej: Dy kunst gelopt vor ritter und knechten.

Analýza, edice a překlad tzv. kodexu Wallerstein, části A a B (UB Augsburg, Cod. I.6.4º 2, fol. 1r–74v), Praha: Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, v.v.i., 2020.

Publikace je prvním českojazyčným vědeckým zpřístupněním tohoto druhu rukopisu. Obsahuje přepis a překlad originálního textu, dále nabízí také analýzu procesu vzniku rukopisu a zasazení jeho obsahu do dobového kulturního kontextu. Kodex Wallerstein patří mezi nejvýznamější německé duelové příručky. Jedná se o nejstarší úspěšný pokus o sestavení kompilátu, který popisuje nauku o neozbrojeném zápasu a o boji různými zbraněmi pomocí ilustrací a zároveň i relativně rozsáhlého komentáře.

Přebal knihy "Dy kunst gelopt vor ritter und knechten" od Ondřeje Vodičky
Přebal knihy „Dy kunst gelopt vor ritter und knechten“ od Ondřeje Vodičky

Fechtbuchy a Ringbuchy pod lupou

Po rozkliknutí následující odkazů si můžete prohlédnout ukázky z různých zápasových příruček i s překlady popisků k jednotlivým ilustracím.

Boj v těžkých železných plátech

Autor textu: Zdeněk Utišil

Ukážeme si několik technik z fechtbuchu Gladiatoria, přesněji z rukopisu MS Germ.Quart.16. Jedná se o německý šermířský manuál vytvořený pravděpodobně mezi lety 1435 a 1440. Je součástí skupiny Gladiatoria, což je série několika německých rukopisů z 15. století, které jsou vytvořeny v jednotném výtvarném stylu, a mají podobný obsah.

Šerm ve zbroji se německy nazáv Harnischfechten. Zbroj chrání bojovníka velmi dobře proti sekům a bodům protivníka, ale současně jej omezuje, zvláště svojí vahou.

Bojová zbroj se vyráběla jako extrémně pohyblivá a vážila podle kvality asi 15 až 25 kg. Takže první poučení pro boj ve zbroji zní: pohybujte se tak, abyste se zbytečně brzy neunavili. Dále musíte řešit problém, jak vlastně ublížit protivníkovi.

1. Bod s kopím. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
1. Bod s kopím: Zdvihne-li protivník kopí k bodu, tak vezmi tvé kopí do obou rukou a otoč hrotem dolů a vyraz mu se silou ten bod, který na tebe chce provést. A poté co jsi mu ten bod vyrazil, tak posaď levou nohu vpřed a bodni do něj se silou oběma rukama. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
2. Meč a kopí v jedné ruce. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
2. Meč a kopí v jedné ruce: Pokud chceš s protivníkem rychle skončit, tak vezmi tvé kopí a meč společně do ruky. Odšroubuj hlavici tvého meče a hoď ji hned silně na něj. Po tom hodu na něj naběhni a vezmi ho mečem nebo kopím, co ti přijde rychlejší. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)

Máte-li na sobě zbroj a v ruce meč a stojí-li proti vám lehko oděný pěšák, tak proti němu používáte širokou škálu seků, bodů a řezů, jež jsou popsány v blossfechten. Avšak stojí-li proti vám stejně dobře chráněný bojovník, nestačí nalézat chyby v šermu protivníka, je třeba nalézt i způsob, jak překonat zbroj. S ohledem na tuto skutečnost se při boji dvou protivníků ve zbroji přechytával meč do halbschwertu neboli zesíleného držení, kdy jednou rukou držíte jílec a druhou rukou držíte meč za čepel. Takto se snažíte dostat hrot své zbraně do mezer ve zbroji protivníka, či mu svojí zbraní nasazujete páku, čímž jej zbavíte zbraně nebo ho povalíte na zem. Velmi často boj ve zbroji přecházel do zápasových technik s cílem povalit protivníka na zem a tam jej dorazit dýkou.

3. Úder mečem s přetočeným hrotem.Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
3. Úder mečem s přetočeným hrotem: Stoupni si tak, že odkryješ své pravé podpaždí. Pokud ti do něj protivník bodne, udeř dolů s přetočeným hrotem meče. Tak mu odrazíš ten bod a pak se natáhni s hrotem nad jeho levé koleno, a trhni s přetočením na sebe, tak jej hodíš na záda. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
4. Kop po zdvihnutí meče. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
4. Kop po zdvihnutí meče: Pokud ti protivník bodá na hruď, tak bodni stejně s ním a když meče přijdou vzájemně daleko vně těla, tak nadzdvihni s tvým mečem jeho hrot silně vzhůru a zdvihni levou nohu a kopni jej do jeho nohy na koleno. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
5. Bod zezadu se shozením. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
5. Bod zezadu se shozením: Pokud na tebe protivník bodá vší silou shora dolů, tak jdi ze své pravé strany s krytem jeho bodu, potom udeř levou rukou do jeho pravého lokte tak, že ho obrátíš zády. Projdi svou dýkou zadem skrz obě jeho stehna a uchop jej levou rukou za krk, tak jej hodíš dolů před sebe. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
6. Bod soupeřovou dýkou. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
6. Bod soupeřovou dýkou: Pokud by tě protivník bodal do hrudi, tak padni levou rukou horem na jeho pravou paži za jeho dýku, tlač (stiskni) pevně dolů a pravou rukou mu skruť ostří proti jeho tělu a udeř na jeho dýku tvrdě hrudí. Tak do něj vrazíš jeho vlastní dýku. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
7. Shození při vzájemném chycení. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
7. Shození při vzájemném chycení: Pokud jste se oba navzájem uchopili a každý má pravou ruku druhému pod levým podpaždím a jeden druhého se snaží strhnout, tak překroč zvnějšku svou pravou nohou za jeho pravou nohu a strhni jej svou pravou paží silou za krk přes nohu, tak jej hodíš dolů na záda. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
8. Bod dýkou do průzoru helmy. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)
8. Bod dýkou do průzoru helmy: Když hodíš protivníka na břicho, tak padni s tvým pravým kolenem na jeho záda a uchop jej svou levou rukou za průzor jeho helmy a zdvihni jej silně vzhůru a doraz jej s dýkou. Fechtbuch Gladiatoria (cca 1435–1440)

Boj rváčů a zápasníků

Autor textu: Jan Šimek

Vybrali jsme část knihy Fabiana von Auerswald v jejím pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548. Zvolili jsme úvodní pasáž, která ukazuje, jak uchopit protivníka a jak s ním při prvotním úchopu nakládat. Jsou zde ukázány základní principy zápasnického boje. V dalších částech díla je pak možné dohledat i obrany proti úderu rukou nebo kopu.

Následující ukázky patří do nácviku bojového využití, nikoliv sportovního. Proto mohou dnešnímu člověku připadat poněkud brutální. Soupeř často dopadá na zem zátylkem nebo na hlavu a cestou je mu zlomena jedna z končetin. Cílem bojového využití bylo rychle a snadno zlikvidovat nepřátele jako potenciální hrozbu. Proto ta přímočará krutost, doma to raději nezkoušejte.

Samotné umění zápasu a sebeobrany beze zbraně se nazývalo v němčině Ringen. Historický zápas se dá rozdělit do dvou kategorií – bojové a „sportovní“. Bojové zápasové techniky se skládaly často z lámání paží, chytání za genitálie, trhy krkem, lámání vazu, nebo hodů soupeřem za hlavu či zátylek. „Sportovní“ techniky byly určené pro přátelské zápolení a speciální formou takového zápasu bylo třeba Ringen in grüblein (zápas v držení). Dodnes se některé formy „sportovního“ Ringen dochovaly například ve Skotsku na lidových slavnostech. 

1. První přístup v zápase. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
1. První přístup v zápase. Takto se chovej v tomto vstupu. Zaprvé vzhlédni, zda k tobě jde vysoký nebo nízký. Jde-li vysoko, tak si z něj nedělej starosti a můžeš mu dobře provést tvé kusy. Jde-li proti tobě nízko, tak drž své palce sevřeny ve svých rukách a levou ruku drž na své levé straně, pravou na pravé, když tvá levá noha stojí vpředu – tím získáváš rovnováhu. Stůj takto sobě ku prospěchu. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
2. První odvrácení ruky. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
2. První odvrácení ruky. Do Abwinden (odvrácení) levou a pravou se hotov podle toho, jak se Ajann (protivník) chce proti tobě držet. Stůj s levou nohou vpředu a drž levou ruku dole u své levé nohy pořádně zavřenou. Jde-li pak takto k tobě nebo proti tobě a sahá ti svou levou rukou po tvém pravém rameni, se svou levou nohou postavenou vpředu, tak mu přetoč (überwind) svou pravou sevřenou ruku nahoru přes jeho levou paži, tiskni ji dolů. Jeho útok se tím prolomí. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
Počítá se s dýkou

V pozdním středověku a raném novověku se zápas jakožto cvičení těšil velké oblibě, o čemž svědčí mimo jiné i množství ikonografie. Na výjevech z běžného života můžeme vidět zápasníky v typickém postoji – dospělé i děti. Zápas byl považován za nutný doplněk sebeobrany se zbraní.

V evropském pojetí sebeobranného umění se počítalo s možností nosit u sebe alespoň krátkou sečnou zbraň a zápas sloužil jako doplněk v hospodské rvačce nebo pro případ, že v boji někdo o svou zbraň přijde. Proto není v evropském zápase věnováno mnoho času boje neozbrojeného člověka proti ozbrojenému, těžiště leží v zápolení dvou ozbrojených nebo dvou neozbrojených lidí. V tomto článku jsme se zaměřili na boj dvou neozbrojených lidí.

Nejstarší mistr zakladatel, který s největší pravděpodobností ujednotil terminologii a vše sepsal, je mistr Jud Ott. Jeho dílo se v originále bohužel nedochovalo, ale máme o něm mnoho záznamů a známe pozdější opisy a výběry z jeho díla, které jsou obsaženy v manuskriptech mladších mistrů. Nejstarší zmínky o jeho textech a opisy datované mezi lety 1440 a 1455, můžeme najít u mistrů jako Paulus Kal, Peter von Danzig nebo Hans Talhoffer. Nejmladší záznamy použití terminologie mistra Otta obsahují příručky c. k. rakousko-uherské armády pro boj polním tesákem a lopatkou. Pak se bohužel znalosti ztrácí.

3. Zámkový chvat. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
3. Zámkový chvat. Když se k tobě protivník přiblíží, proveď Schlossringen (zámkový chvat). Tedy padni mu svou levou paží přes jeho levou a zdvihni s ní zevnitř jeho levou nohu nad kolenem a vykroč svou levou nohou za jeho pravou. Dej pozor, když vykračuješ a s dalším krokem ho přepadáš (či překračuješ). Když to uděláš rychle, tak jej můžeš shodit. Tento kousek můžeš proti němu provádět z obou stran. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
4. Zachycení a shození. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
4. Zachycení a shození. Když proti tobě jde protivník se sevřenými pažemi a chytne tě levou rukou u tvého pravého ramene, tak mu přitlač svou pravou ruku zvenku přes jeho levou paži, nejlépe vpředu u ruky a svou levou rukou sevři svoji pravou ruku. Tlač oběma rukama jeho levou ruku na tvoji hruď, tak se musí ohnout (sklonit). V tom se otoč ze své levé strany na pravou a shoď jej přes svou pravou nohu. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
5. Uchopení a shození. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
5. Uchopení a shození. Když přicházíte jeden k druhému, v pravou chvíli mu sáhni svou pravou rukou jako klepetem (schere) okolo krku a uchop jej u límce za ramenem. Chce-li se pak uvolnit svou levou rukou a sahá-li s ní dozadu pod tvou pravou paží a chce ti tu ruku nahoře uvolnit, tak vykroč hbitě svou pravou nohou za obě jeho nohy. Vtom mu sáhni svou levou rukou mezi jeho „koule“, zdvihni jej vzhůru a nahoře svou pravou rukou u jeho krku zatlač silně na svou pravou stranu. Tak jej shodíš přes svoji vpředu postavenou nohu. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
6. Trhnutí. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
6. Trhnutí. Když přijdete k sobě, sáhni svou levou rukou po jeho pravé paži. Přetočí-li (wind) ti pak svou pravou paži vnější stranou horem přes tvoji levou, tak trhni (zucken) hbitě svojí levou rukou a sáhni s ní pod jeho pravou paži dozadu přes jeho hruď a silně jej uchop. Cukni (zucken) svou pravou rukou a sáhni s ní dolů po jeho pravé noze a zdvihni ji vzhůru. Pak vykroč svou levou nohou zvenku před jeho levou a levou rukou, jak ji máš u jeho hrudi, tlač silně od sebe na svoji levou stranu. Tak jej hodíš vzad. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
7. Proběhnutí pod paží. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
7. Proběhnutí pod paží. Když k sobě přijdete, tak zachyť svou pravou rukou jeho levou a trhni jí vzhůru. Takto proběhni svou hlavou a tělem pod jeho levou paží tak, že máš jeho levou ruku na svém pravém rameni a vykroč svou levou nohou po jeho pravé, aby jeho pravá noha zůstala vpředu. V tom sáhni svou levou rukou dozadu kolem jeho těla. Jak jsi jej takto uchopil, tak jej můžeš odnést. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
8. Uvolnění ze zachycení. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.
8. Uvolnění ze zachycení. Když k sobě přicházíte, postav svou levou nohu před jeho pravou a sáhni mu zvnějšku po jeho levé paži. Sáhne-li ti takto zvnějšku po tvé levé paži, tak mu zevnitř uchop svou levou rukou jeho pravou paži u hrudi a pravou rukou jej uchop vpředu na jeho hrudi. Když tě takto uchopil, tak zakruť (wind – viz níže) svým pravým loktem zevnitř na jeho pravý loket a levou ruku podstrč pod oběma pažemi. Pak ji přetoč vzhůru, tak je všechna jeho snaha zbytečná a zůstanete oba volní. Poznámka autora: Wind je obecný princip vstupu do soupeře pomocí vtáčivého pohybu zbraně nebo ruky. V tomto případě jde o kružný pohyb loktem směrem k soupeři. Ukázka z knihy Fabiana von Auerswald v pozdějším opise od Pauluse Hectora Maira z roku 1548.

Vášnivý zápasník a sběratel

Autor textu: Leonid Křížek

V době života německého sběratele Pauluse Hectora Maira z Augsburku nastává nejen nástup protestantské víry a reformace, což vedlo k řadě náboženských válek, ale také vzestup měšťanské buržoazie. Její příslušníci začali napodobovat zvyky a obyčeje šlechty, včetně práva nosit poboční zbraň. Renesanční kavalír přitom ovládal především rapír, převážně bodnou zbraň, lehčí než vojenský jezdecký kord. Šlo o zbraň tvořící nezbytný doplněk honosného kostýmu, určenou výhradně k duelům. Ruku v ruce s tím se zdokonalovalo umění šermu i metody jeho výuky.

Mair, jako příslušník bohaté střední vrstvy, získal bezpochyby prvotřídní vzdělání. Pravděpodobně se vycvičil i v „umění zápasnickém“ – šermu, zápasu a možná také v jiných bojových uměních. V tom se lišil od své společenské třídy, jež se na takové „obskurní“ kratochvíle dívala spatra. Naproti tomu Mair tvrdil, že bojová umění jsou „užitečná pro výchovu mladých mužů“.

1. Odvrácení protivníkova útoku mečem vedeným shora. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
1. Odvrácení protivníkova útoku mečem vedeným shora L: Stůj s levou nohou kupředu a z levého ramene veď sek na pravou stranu jeho hlavy. P: Když na tebe udeří, jak bylo naznačeno, a ty stojíš s pravou nohou kupředu, přejdi do zavěšeného hrotu (Hangenden Ort) a nech tenčí (dolní třetina čepele) svého meče minout. Potom skoč za jeho pravý bok a zasáhni ho do hlavy. Pokud tě vytlačí, napřáhni čepel, sekni dolů a přilož hrot na jeho krk. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
2. Takto se odráží soupeřův útok na tvůj obličej úderem vedeným do jeho boku. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
2. Takto se odráží soupeřův útok na tvůj obličej úderem vedeným do jeho boku L: Jakmile se soupeři dostaneš na tělo, stůj s pravou nohou vpřed a udeř jej do pravé paže. Pokud to vykryje, naznač úder shora, ale okamžitě mu vraž hrušku zbraně do obličeje (jak je znázorněno na ilustraci). P: Pokud čekáš tento úder, stoupni si pravou nohou před jeho pravou a hrušku mu strč pod pravou paži. Tak se vyhneš úderu a sám jej můžeš udeřit do pravého boku. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.

Touha po šermířských učebnicích

Zároveň stoupal po společenském žebříčku a jeho prvořadou vášní se stalo sběratelství šermířských učebnic a turnajových příruček. V roce 1549, po smrti šermířského „mistra dlouhého meče” a hejtmana šermířského cechu marxbrüderů Antonia Rasta (1480–1549), získal Rastův rozepsaný šermířský rukopis a zhruba do roku 1552 jej dokončil.

Mair se nakonec pokusil zkompilovat veškeré dostupné znalosti o šermu do originálního díla. Kolem roku 1540 se pustil do sestavování vlastního manuálu s názvem Opus Amplissimum de Arte Athletica neboli Základní dílo o umění zápasnickém. Bylo to masivní kompendium „zahrnující celé umění šermu a jeho historii“, značně ovlivněné knihami v jeho sbírce. Najal malíře Jörga Breue mladšího, aby namaloval podle dvou zkušených šermířů-modelů různé šermířské techniky.

Konec na popravišti

Projekt byl velice nákladný a jeho dokončení trvalo čtyři roky. Zachovaly se tři exempláře tohoto rozsáhlého díla (každý ve dvou svazcích) a jeden menší rukopis. V nádherně ilustrovaných svazcích je popsán a vyobrazen boj dlouhým mečem, rapírem, tesákem, krátkou i dlouhou holí, válečnou sekerou, mečem a dýkou, mečem a puklířem. Nalezneme tu turnajové klání, cvičný boj na koni, boj halapartnou, kosou, cepem, dokonce i srpem a „sedláckými” palicemi – ty jsou na některých ilustracích nahrazeny obyčejnými větvemi. Nechybí pěšák proti jezdci, jízdní boj, meč a štít, štít a kopí, štít proti štítu, štít a palcát, hrotité štíty, zápas, soudní souboj, dále pěší boj meči ve zbrojích, kde je znázorněno dobíjení dýkou a pak ukládání zabitého do rakve.

Mair při práci na tomto nákladném projektu utratil většinu majetku a příjmů své rodiny, přičemž i jinak vedl nákladný a extravagantní život. Nakonec zdefraudoval i městskou státní pokladnu, jejíž správou byl od roku 1541 pověřen. V roce 1579 se na jeho podvody přišlo, a tak byl tento nadšenec a mecenáš zatčen, odsouzen a nakonec popraven.

3. Soupeř může být sražen k zemi výpadem kopírujícím sek jeho meče. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
3. Soupeř může být sražen k zemi výpadem kopírujícím sek jeho meče L: Když se dostanete těsně k sobě, zavaž čepel jeho meče. Potom vykroč levou nohou, sundej levou ruku z hrušky, uchop čepel v polovině a přilož dlouhé ostří přes jeho hruď na jeho levé rameno. Tak jej můžeš seknout. P: Pokud tento sek předvídáš, stoupni si pravou nohou před jeho levou, sundej ruku z meče a uchop jej kolem zad (viz ilustrace). Potom okamžitě uchop znovu čepel meče pravou rukou a tlač přímo dolů. Tak jej přinutíš klesnoRukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
4. Dvě vazby z levé strany. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
4. Dvě vazby z levé strany L: Předkroč levou nohou kupředu, levou paži s puklířem natáhni vpřed tak, že meč budeš mít na pravé straně hrudi čepelí na levé ruce pod hrotem protivníka (viz ilustrace). Tak jej můžeš bodnout do levého boku. Potom předskoč pravou nohou a udeř jej do pravé paže. Pokud to vykryje svým puklířem, bodni jej do slabin. P: Pokud bodá, uskoč oběma nohama zároveň dozadu a vykryj bod puklířem. Potom předskoč pravou nohou proti jeho pravému boku a bodni. Když to svou zbraní vykryje, tak jej rychle zasáhni do přední nohy. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
5. Proslulý způsob, jak zneškodnit toho, kdo zaútočil jako první. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
5. Proslulý způsob, jak zneškodnit toho, kdo zaútočil jako první L: Pokud tě protivník napadne a činí výpady sečné či bodné, použiješ svůj plášť. Levou rukou ho stočíš do kornoutu a obtočíš kolem paže. Omotaným pláštěm zachytíš bodnutí protivníka. Jestliže mu pak pláštěm zakryješ výhled, můžeš mu bodnou ranou zasáhnout hrudník. P: Pokud proti tobě protivník použije podobný chvat, zneškodníš ho pravou rukou, do níž uchopíš svůj španělský (tedy dlouhý) meč a jím blokuješ soupeřův útok vedený rovněž dlouhým mečem. Pak pravou rukou znovu zaútočíš a soka zasáhneš mečem do hlavy. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
6. Dlouhé kopí proti meči. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
6. Dlouhé kopí proti meči L: Když se oba přiblížíte, postav se levou nohou kupředu a drž kopí u pravého boku levou rukou blíže k tomu muži, s pravou rukou na ratišti kopí za pravou nohou. V tu chvíli jej rychle bodni do tváře. P: Pokud bodá vysoko a ty stojíš s pravou nohou kupředu, jdi nahoru mečem po levém boku s hrotem směřujícím k zemi; potom meč otoč a sekni nahoru po kopí. Tak odrazíš jeho bod do svého pravého boku. L: Pokud sekl po tvém kopí, tak je stlač dolů. Pak kopí znovu zvedni, takže provedeš výhyb a držíš teď kopí vpředu uprostřed; a bodni ho do levého boku. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
7. Úder vedený shora proti úderu vedenému zdola. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
7. Úder vedený shora proti úderu vedenému zdola P: Přistup k soupeři a postav se proti němu s levou nohou kupředu s pravidelně rozloženou váhou a drž cep tak, že ratiště držíš v obou rukách opřené o zem. Mezitím jej udeř hlavicí cepu do levé předkročené nohy. L: Když tě udeří zdola, zakroč levou nohou a vyhni se tak jeho úderu. Okamžitě předkroč levou nohou opět mrštně vpřed a udeř jej hlavicí cepu do zad. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
8. Úder zdola proti úderu soupeře vedenému shora. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
8. Úder zdola proti úderu soupeře vedenému shora L: Když se přiblížíš, postav se s pravou nohou kupředu a drž palici oběma rukama na dolním konci proti němu. Potom jej udeř do pravé předsunuté nohy. P: Pokud tě takto udeří dolů do pravé nohy a ty stojíš s touto nohou předkročenou a držíš palici na dolním konci levou rukou za hlavou a pravou uprostřed před svým obličejem, tak jeho úder vykryj palicí na pravé straně. Pak předkroč levou nohou na jeho pravou stranu a silně jej udeř palicí do hlavy. Rukopis Opus Amplissimum de Arte Athletica (1548) od P. H. Maira.
Souboj meči ve zbroji a dobíjení dýkou z Mairova rukopisu
Souboj meči ve zbroji a dobíjení dýkou z Mairova rukopisu