Vítejte na portálu o vojenské historii od starověku až po 19. století. Čtivou a atraktivní formou chceme seznámit veřejnost s nejzajímavějšími bitvami, armádami, vojevůdci i zbraněmi ze starších dějin lidstva. Zároveň si na své přijdou i šermíři a reenactoři, tedy nadšení účastníci rekonstrukcí historických bitev. V odborných článcích zde mohou získat podrobné znalosti z různých odvětví týkajících se historického válečnictví – ať už jde o poznámky k výrobě zbraní, zbrojí, kostýmů či dalšího vybavení, nebo o detaily taktiky a vojenského umění obecně z různých dob.
Různé formy války provází člověka od jeho prvopočátků a s rozvojem civilizace se jen vylepšily způsoby, jakými bojovníci mohou porazit nepřítele, který ohrožuje jejich zájmy. Vojenská historie představuje jedinečný druh dějin, který se však úzce proplétá s historií politickou i sociální. Vládci a jejich poddaní jsou totiž těmi, kteří se střetávají na bitevních polích, obvykle z důvodu politických zájmů. Společenské uspořádání zase ovlivňuje organizaci armády od velitelů až nejdrobnější jednotky. Ne vždy měli válečníci vysoký společenský status. Ve středověku splýval ideál rytíře s vládcem, zatímco žoldnéři z třicetileté války často připomínali spíš zloděje. Přísně a sofistikovaně organizovaná armáda antického Říma zase udržovala pod kontrolou většinu tehdy známého světa. Zajímají nás všechny aspekty, které se týkají válečnictví a události, které je mohly ovlivnit. Stejně důležitá jsou pro naše autory chladné zbraně, zbroje a katapulty jako též pušky a děla z pozdějších období. Různé úhly pohledu na bitevní události či průběh dlouhé války mohou zavdat námět k diskuzi.
Záměrně ponecháváme stranou obě světové války stejně jako další konflikty 20. století, které mají daleko širší personální, mediální i fanouškovskou základnu na mnoha jiných místech v ČR.
O tom, jak Přemysl Otakar II. o život přišel, vypráví nejen školní učebnice. Příběh rytířského krále se v poslední době změnil spíše na výtky pyšnému a neústupnému panovníkovi, který neuměl odhadnout politickou situaci. Nás však nejvíce zajímá, jak proběhla samotná bitva v den sv. Rufa. Měl český vládce šanci zvítězit?
Armáda antické velmoci prošla dlouhým vývojem – od republikánských legionářů chráněných pouhou bronzovou destičkou na hrudi až po pozdně římskou armádu, která se stále více podobala „barbarským“ vojskům. Přesto si téměř každý jako první vybaví dokonale organizované a sehrané profesionály z období raného císařství, proto se v tomto článku zaměříme právě na její vybavení…
V létě roku 1745 se na skotském pobřeží vylodil potomek a dědic královského rodu Stuartovců, princ Karel Edward, aby rozpoutal poslední jakobitské povstání. Během krátké doby se mu podařilo shromáždit bojeschopnou armádu. S ní vybojoval osudovou bitvu u Cullodenu, jejíž výsledek určil směřování skotských i britských dějin na dalších 200 let…
Popisů, jak probíhaly jednotlivé křížové výpravy vyhlášené proti husitským Čechám, je v české, ale i světové historiografii bezpočet. Tento článek se ale zaměří na to, co samotnému vyhlášení kruciáty předcházelo, jaké problémy se pojily se zajištěním tažení a hlavně, jak vypadala organizace vojska…
Německý mistr Hans Talhoffer žil v 15. století. Z jeho života známe spíše útržky, ale zanechal po sobě nesmírně cenné dědictví v podobě šermířských knih. Zobrazil tam tehdejší způsob kontaktního boje v Německu. Kromě toho však jeho knihy zachycují několik dalších zajímavých výpovědí. Překlady několika z nich si můžete přečíst v tomto článku…
Registrovaní uživatelé nyní mohou psát komentáře ke všem již zveřejněným článkům. Další výhody pro registrované připravujeme. Neváhejte a klikněte na ikonu panáčka v horním menu.
