Válečníci starých časů
on-line historický časopis
Vítejte na portálu o vojenské historii od starověku až po 19. století. Čtivou a atraktivní formou chceme seznámit veřejnost s nejzajímavějšími bitvami, armádami, vojevůdci i zbraněmi ze starších dějin lidstva. Zároveň si na své přijdou i šermíři a reenactoři, tedy nadšení účastníci rekonstrukcí historických bitev. V odborných článcích tohoto nového historického časopisu, můžete získat znalosti z různých odvětví týkajících se válečnictví – ať už jde o poznámky k výrobě zbraní, zbrojí, kostýmů či dalšího vybavení, nebo o detaily taktiky a vojenského umění obecně z různých dob.
Různé formy války provází člověka od jeho prvopočátků a s rozvojem civilizace se jen vylepšily způsoby, jakými bojovníci mohou porazit nepřítele, který ohrožuje jejich zájmy. Vojenská historie představuje jedinečný druh dějin, který se však úzce proplétá s historií politickou i sociální. Vládci a jejich poddaní jsou totiž těmi, kteří se střetávají na bitevních polích, obvykle z důvodu politických zájmů. Společenské uspořádání zase ovlivňuje organizaci armády od velitelů až nejdrobnější jednotky. Ne vždy měli válečníci vysoký společenský status. Ve středověku splýval ideál rytíře s vládcem, zatímco žoldnéři z třicetileté války často připomínali spíš zloděje. Přísně a sofistikovaně organizovaná armáda antického Říma zase udržovala pod kontrolou většinu tehdy známého světa. Zajímají nás všechny aspekty, které se týkají válečnictví a události, které je mohly ovlivnit. Stejně důležité jsou pro atory našeho historického časopisu chladné zbraně, zbroje a katapulty jako též pušky a děla z pozdějších období. Různé úhly pohledu na bitevní události či průběh dlouhé války mohou zavdat námět k diskuzi.
Záměrně ponecháváme stranou obě světové války stejně jako další konflikty 20. století, které mají daleko širší personální, mediální i fanouškovskou základnu na mnoha jiných místech v ČR.
Nejnovější články a podcasty:
Bitva u Kolína, 18. června 1757
Jak holobrádci rozhodli bitvu
V červnu tomu bude 265 let, kdy habsburské monarchii stačila jediná porážka k tomu, aby prakticky definitivně prohráli válku s Pruskem. I prot se v bitvě u Kolína 18. června léta Páně 1757 hrálo skutečně o mnoho.
Markomanské války, 2. století
Císařova tvrdá odveta
Podíváme se na důležitý vojenský konflikt, který utvářel dějiny středního Podunají v druhé polovině 2. století našeho letopočtu. Na jedné straně dunajské hranice (Limes Romanus) se rozkládala Římská říše, na severním břehu pak rozlehlá Germánie. Antické impérium chtělo samozřejmě expandovat a šířit svou civilizaci mezi barbary, zároveň však Římané sami měli vážné obavy z útoku germánských válečníků přes Dunaj hlídaný dobře vycvičenými legiemi
Rozhovor s výrobcem a reenactorem Dagfarim
Žít jako viking
O tom, jaké to je cestovat po Evropě, bojovat a obchodovat na nejrůznějších reenactorských akcích, vypráví v rozhovoru pro Válečníky starých časů jarl skupiny Midgard, který je na české reenactorské scéně známý jako Dagfari. Postupem času se pro něj koníček stal obživou, která se neoddělitelně skloubí s jeho životním stylem, jenž mu přinesl spoustu zajímavých životních zážitků a příležitostí
Vývoj jezdectva na počátku antiky
Příběh válečného koně, 2. díl
Nic nezasévalo v době před narozením Krista do srdcí bojujících mužů větší strach než několikasetkilové monstrum valící se velkou rychlostí s jezdcem vybaveným kopím, mečem nebo lukem. V minulém díle jsme divokého koně zkrotili a pomalu začali uzpůsobovat k zrychlení přesunů vojenských družin (3500–2000 př. n. l.), aby se z něj o několik století později stala ultimátní bojová jednotka – válečný vůz operující především ve východoasijských stepích a blízkovýchodních rovinách
První britsko-afghánská válka 1839–1842
Cesta smrti z Kábulu
Ve snaze rozšířit svůj vliv za hranice Indie zaútočila britská armáda v roce 1839 poprvé na Afghánistán, kde obsadila hlavní město Kábul a dosadila sem loutkového vládce. Zaskočil ji však afghánský odpor, vedený jak formou svaté války proti nevěřícím, tak částečně i jako tradiční boj horských kmenů s vetřelci. Tísněné britské jednotky se začaly stahovat z Kábulu, jejich ústup přes průsmyky Hindúkuše se však změnil v krvavé peklo, které téměř nikdo nepřežil. Britské impérium tak dostalo tvrdou lekci.
Námořní bitva u Sluys, 1340
Totální zkáza francouzského loďstva
Když roku 1337 anglický král Edward III. vznesl nárok na francouzský trůn, rozpoutal tím dlouhotrvající konflikt později známý jako stoletá válka. Prvním vážnějším střetnutím toho konfliktu se stala námořní bitva u Sluys, která otevřela Angličanům cestu přes kanál La Manche a rozhodla o tom, že stoletá válka bude probíhat na území Francie
Rekonstrukce historického šermu – Fechtbuchy
Jak se šermovalo ve středověku
Mnozí šermíři se tváří, že předvádějí „pravý“ středověký souboj, nejen s replikami dobového vybavení, ale také způsobem, jakým se tehdy bojovalo. Jenže co dnes vlastně můžeme vědět o skutečné podobě střetů před více než půl tisíciletím? V kronikách či pamětech bývají jen stručné záznamy, takže téměř jediným pramenem jsou šermířské knihy – takzvané fechtbuchy. Ale prozradí nám komentované obrazy dostatek o šermířském umění?
Bitva u Malešova, 7. června 1424
Žižkova poslední bitva
Ohledně střetu u Malešova, při kterém Jan Žižka v roce 1424 coby slepý kmet na sklonku života drtivě porazil Svatohavelskou alianci, panuje mnoho nepotvrzených domněnek a spekulací. Stále ještě s naprostou určitostí nevíme, kde se bitva odehrála a v podstatě ani přesně jak… Známe ale příčiny, které k ní vedly a její důsledky. Oboje má společný leitmotiv a to nezpochybnitelnou ukázku Žižkova vojenského génia.
Zemská hotovost a české stavovské povstání (1618–1620)
Špatně placení odvedenci
Když 23. května 1618 vyhodila skupina vzbouřenců z oken Pražského hradu Slavatu a Martinice, začala třicetiletá válka. Rebelové z řad české stavovské opozice začali záhy najímat armádu a zbrojit. Vedle převládajícího typu vojáků, kterými byli profesionální žoldnéři, se tehdy naposledy masově využila i česká zemská hotovost. To znamenalo povolat vojáky z domácích zdrojů (od šlechticů a měst). Jakou roli hráli tito muži ve stavovské armádě?
Tažení na Dunaji a bitva u Höchstädtu 13. srpna 1704
Drtivá porážka hegemona Evropy
Blenheimských palác v Anglii upomíná na bitvu, v níž po mnoha staletích dosáhly anglické zbraně zdrcujícího vítězství nad svých odvěkým rivalem Francií. Nedosáhly jej sami. Stejnou měrou se o něj přičinili jednotky mnoha dalších zemí, které společně vystoupili proti Ludvíkovi XIV. vládnoucímu tehdy dominantní vojenské velmoci.
Pokud se Vám naše články líbí, přispějte nám prosím na provoz webu. Náš účet:
4630372093/0800.
DĚKUJEME
Články:
Téma:
- Archeologie
- Asie – Dálný východ
- Audiočlánek
- Bitvy
- Bojové družiny
- Bojové techniky
- Británie
- Byzantská říše
- České válečnictví
- Fechtbuchy
- Francie
- Germáni
- Gladiátoři
- Habsburská armáda
- Hrady a pevnosti
- Hraní v roli
- Husité
- Jezdectvo
- Křížové výpravy
- Loďstvo a námořní výpravy
- Meče
- Napoleonské války
- Nizozemí
- Obléhání a dobývání
- Organizace armády
- Pěchotní taktika
- Polsko
- Povstání
- Pozdní středověk
- Prameny
- Prusko-Rakouská válka 1866
- Raný středověk
- Řecko
- Reenactment
- Renesance
- Římská říše
- Rusko
- Rytíři
- Sedmiletá válka
- Sekery
- Škola šermu
- Skotsko
- Slezské války
- Souboje a duely
- Španělsko
- Stoletá válka
- Taktika
- Tažení
- Třicetiletá válka
- Uherské království
- Ukrajina
- Velká Morava
- Vikingové
- Vojevůdce
- Vrcholný středověk
- Vybavení
- Záškodnická válka
- Zbraně
- Ženy
- Život Bojovníků
- Žoldnéři