Search
Close this search box.

  Navigace v článku:

Gotický klenot Českého ráje

Pevný jako kost

Úvod

Rádi bychom vám za redakci Válečníků starých časů představili náš malý dokument zaměřený na fortifikace, a to konkrétně hradu Kost. Je to náš první audiovizuální projekt týkající se hradního opevnění a obranných možností pevnostních staveb. Měli jsme v plánu přinést vám více podobných projektů, ale vzhledem k zastavení kampaně (kvůli válce na Ukrajině) musíme doufat ve vaši přímou podporu v budoucnosti, abychom na ně měli dostatek prostředků.  Ve videu najdete dostatek informací, nicméně se sluší, abychom vám hrad představili i v článku jako celek a v příloze pod lupou se dozvíte více i o natáčení dokumentu

Osobně jsem hrad Kost navštívil několikrát a pokaždé, když jsem ho uviděl, docházelo u mě k pocitu zájmu a fascinace. Na území Čech, Moravy i té malé části Slezka, která k nám ještě patří, je nespočet nádherných hradů a zámků. Jen málokterý z nich je však tak velkolepým dokladem doby svého vzniku, jako Kost. Tím samozřejmě nechci říct, že by ostatní hrady a zámky neměly kouzlo a krásu své doby, ovšem námi zmíněnému hradu se neříká „nejzachovalejší gotický hrad v Českém ráji“ pro nic za nic.

Jaký majitel, takový kabát

Hrad založili pravděpodobně členové rodu Vartenberků. Za prvního majitele je považován Beneš z Vartenberka, což však bylo zpochybněno archeologickou prací. Sídlo bylo nejspíš přestavěno tak, aby reprezentovalo významný a bohatý rod. Další členové rodu zastávali významné pozice u dvoru jak Karla IV. (vládl 1346–1378), tak jeho syna Václava IV. (vládl 1378–1419). I díky tomu si mohli Vartenberkové dovolit financovat přestavbu hradu, která byla nákladná.

Avšak Vartenberky seznam držitelů a rozšiřitelů hradu nekončí. Roku 1497 se Kost dostala do rukou rodů Šelmberků a roku 1524 následovali Biberštejnové. Hlavně druhý zmíněný rod se razantně podepsal na hradním komplexu a to renesanční přístavbou i přestavbou.  Dodnes jsou rozdíly jasně viditelné a rozpoznatelné i pro oči laického návštěvníka. 

Erb rodů Vartenberků s řádem draka
Erb rodů Vartenberků s řádem draka

Posledním rodem, který hrad Kost využíval  jako svou rezidence byli Lobkovicové. Ti se zasloužili o výstavbu typické jižní části, kterou tvořilo podhradí i hospodářské budovy. Jedna z hlavních budov byl pivovar, který  nechal postavit Kryštof z Lobkovic roku 1576.  Nebyl to vůbec ojedinělý jev. Pivovarnictví se v té době stávalo jedním z nejvíce prosperujících ekonomických zdrojů šlechty.  Postupně se ale hrad stal spíše centrem pro úředníky či jiné zaměstnance rodu. Situaci nezlepšil ani požár, který vypukl roku 1635. Od konce 17. století se Kost dostala do rukou Černínů a ti ji dále využívali coby sýpku.

Přečtěte si něco navíc

Informace, které jsou ke hradu k dispozici, by vystačily na dlouhé stránky textu. Nicméně není v mých možnostech zde vypsat vše, a proto vám uvedeme několik odkazů či knih, které na téma hradu mluví. Předně lze zmínit přímo internetové stránky hradu, které kromě základní historie obsahují i informace pro návštěvníky a fotografie.

Tvář hradu

Hrad ležící blízko města Sobotky nedaleko Mladé Boleslavi a plně zapadá do krajiny Českého ráje. Podoba ani prostředí však nebyly vybrány a následně přetvářeny náhodně. Stavbu ochraňovaly nejen fortifikační prvky, ale i živly, které malebný prostor tvoří.  To značí vodu v podobě rybníku, ale i těžko prostupný terén údolím. Přesto se zachovala velká část stavebních „proměn“ ze 14. století. Tuto tvář si dnes můžeme prohlédnout. A to je právě největší z lákadel samotného hradu. I přes některé stavební prvky novověké éry je drtivá většina typicky gotická. Toho si návštěvník může povšimnout už při příjezdu, ale nejvíce tento vjem pocítí při průchodů dolním nádvoří či samotným hradem.

Hrad je rozdělen na dvě hlavní části, a to horní část a samotné předhradí. Předhradí sloužilo pro hospodářské budovy. Našli bychom zde stáje a jiné stavby potřebné pro každodenní hradní život, ale také již zmíněný pivovar.

Horní hrad sloužil primárně jako obytná a obranná část. Zde je dominantní Bílá věž,  o které, stejně jako o další fortifikačních částech, se  dozvíte více ve videu. Zásadní je i obytná budova paláce, která později sloužila jako sýpka. Díky tomu si hrad Kost zachoval podobu převážně gotické stavby s příměsí renesance. Kdyby totiž sloužil dále jako obytné sídlo pro panstvo, nejspíš by docházelo k mnoha přestavbám, které můžeme znát z jiných hradních systémů. I taková Hluboká byla původně stavba opevněného charakteru. Postupem času ji ovšem přestavěli přes různé slohy, až do novogotické podoby.

Něco navíc podruhé

Výborná internetová stránka, zabývající se nejen Kostí, ale i dalšími hrady na území Čech, Moravy a Slezka je: https://www.hrady.cz/hrad-kost-podkost. Nelze ani opomenout publikace od výborných autorů jako jsou Tomáš Durdík a August Sedláček.  Oba autoři jsou považováni za výborné historiky. Jako poslední bychom zde rádi uvedli video, které bylo natočeno na téma původní stavby hradu a otázky jeho založení ve 13. století.

Pravdou je, že naše vlastní tvorba by se ráda vyhnula podobnému dramatickému stylu, ale informace, které obsahuje, jistě mají svou hodnotu.

Legenda o neúspěchu Jana Žižky

Hrad má samozřejmě i vojenskou minulost. Nicméně ta není až tak slavná, jak by se mohlo vzhledem k mohutnému a kvalitnímu opevnění zdát. Prvním jejím obléhatelem měl být údajně Jan Žižka.  Ale slavnému veliteli se prý nemělo podařit hrad dobýt.  Na téma Žižkova pokusu dokonce vznikla legenda, ve které obránci, aby zmátli svého nepřítele, započali předstíranou hostinu. Husité údajně měli odtáhnout, neboť si mysleli, že v obležení mají ještě příliš mnoho jídla. Je to pěkná pověst, ale takovou bychom našli na více než jednom hradu.  Husité hrad obléhali i za dob Jiřího z Poděbrad, ale také neúspěšně.

Dokument o Kosti pod lupou

Příběh natáčení našeho dokumentu si můžete přečíst po rozkliknutí následujícího odkazu.

Hrad kost a plakánek
Vodní plocha mohla být jedním z obranných prvků hradu.

Trable jednoho natáčení

Na natáčení jsem se těšil, protože se na samotný hrad i do oblasti Českého ráje rád vracím.  Nicméně i přes vřelost a vstřícnost kastelána i majitelů hradu, rodu Kinských, byl celý projekt poměrně složitý.  Bylo nutné sehnat někoho, kdo umí s technikou. To se nakonec podařilo a získali jsme velice schopnou kameramanku, se kterou jsme zvládli domluvit termín natáčení. Při cestě na hrad se nás pokusila zadržet sněhová „vánice“, ale i tento problém byl překonán.

Samotné natáčení šlo zpočátku dobře. Začali jsme na nádvoří, a i přes nezkušenost autora tohoto článku (a také komentátora z videa) se vše vyvíjelo zdárně. Až později jsme začali pociťovat nadcházející zimní období a tvorba se zadrhávala ve víru koktání a klepání zuby. U posledních vět v podhradí jsme se jen všichni těšili do tepla. Video se ovšem podařilo i přes nesnáze dokončit, proto jej nyní můžete shlédnout.

Doufáme, že se vám bude líbit a pokud se v budoucnu podaří vybrat dost prostředků od příznivců našeho webu, slibujeme, že natočíme podobné dokumenty i o dalších českých a moravských hradech a pevnostech.

Přihlášení